Za rohem svět
délka představení: 95 minut
„Spíše se tak nějak plácáte a občas se vám zjeví záblesk skutečného stavu věcí.“
– Ekobytí (Timothy Morton)
Tápání, pocit dezorientace, člověk v moci věcí, hlasy a gesta, jejichž smysl uniká nebo se neustále proměňuje. Inscenace se zabývá odpovědností i zranitelností, (ne)viditelnou přítomností, vzájemnou závislostí, která zpochybňuje naše zažité pojetí individuality.
Nový autorský projekt režiséra Jiřího Adámka Austerlitze nese název Za rohem svět. Stejně jako v předchozí inscenaci (Oči v sloup, 2019) připravuje vlastní scénář, a to v úzké spolupráci s dramaturgyní Zuzanou Šklíbovou a scénografkou Zuzanou Scerankovou. Zkoumají téma osobní svobody, pocitu viny, přijetí nemožnosti kontroly nad stavem světa a vlastní budoucností. Jak dnes rozumět světu a své pozici v něm, jak zpracovávat a vztahovat k sobě všechny dnešní krize a reakce na ně? Jak být součástí světa, který hoří, vysychá, taje a zaplavuje?
program ke stažení zde: program Za rohem svět
Inscenace vzniká ve Studiu Hrdinů v koprodukci s Národním divadlem Brno v rámci festivalu Divadelní svět Brno.
Vznik díla byl podpořen Nadací ČLF.
Inscenaci finančně podpořila Městská část Praha 7.
ohlasy a recenze:
Je to inscenace velmi konkrétních činností, mnohdy hračičkářských nebo bezúčelných či vychýlených; je to inscenace mimoběžných dialogů či možná (skoro)autistických monologů, drobných překvapení, malých schválností, a přece ve své banalitě a obyčejnosti sděluje něco obtížně vyslovitelného, v podstatě ovšem civilního a osobního. Když na tuhle hru přistoupíte, možná i sami sebe překvapíte, jak s jevištní akcí vnitřně jdete, jak vám přijde sdělná – právě tím jemným chvěním. Jen se to chce na tu hodinu a půl zpomalit.
Josef Chuchma, Divadelní glosář ČT art,
Inscenace dobře poukazuje na dvojí realitu světa: v jedné je člověk vnímající svět okolo sebe a v té druhé je on sám, tápající a zahleděný do sebe.
Tereza Tichá, Kritické Theatrum, 30. 5. 2025
Inscenaci lze vnímat jako instalaci či obřad, rozjímavě pomalý, ne však nudný, při neznalosti výchozího „komentáře“ bychom si ovšem mohli do možné interpretace dosadit i jiné téma.
Jan Kerbr, Divadelní noviny, roč. 34, květen 2025
A to je ten zázrak jménem divadlo. Že se v tomto roztříštěném světě plném individualit sejde pět talentovaných lidí a pod vedením inspirativního tvůrčího týmu doslova vydupe ze země zdánlivě nonsensovou, ovšem velice zábavnou hříčku, jež ve městě s největším počtem divadel na počet obyvatel v Evropě přiláká plné hlediště diváků, kteří také nevědí, co si počít se světem a vším, co se v něm děje, se všemi těmi zprávami, které se na nás ze všech stran valí.
Kateřina Kykalová, divadelní.net, 27. 5. 2025
Nový titul na repertoáru Studia Hrdinů v režii Jiřího Adámka Austerlitze je až překvapivě divácky vstřícný. Věřím, že i publikum, které by urputně hledalo hluboké významy v každé scénické akci, by nakonec bylo přemoženo prostou (ale ne primitivní) zábavností inscenace. (…) Ale aby to nevypadalo, že Za rohem svět je jenom řachanda nebo herecká exhibice: pod tímhle zábavným obalem se skrývá pozoruhodná konfrontace s vážnějším tématem.
Vojtěch Voska, Blog Nadivadlo, 5. 5. 2025
Termíny konání
O akci
autor: Jiří Adámek Austerlitz a kolektivrežie: Jiří Adámek Austerlitz
dramaturgie: Zuzana Šklíbová
scéna: Zuzana Sceranková, Berta Doubková
kostýmy: Zuzana Sceranková
hudba: Ladislav Železný
světelný design: Pavel Havrda
pohybová spolupráce: Petra Hauerová
asistent režie: Jan Hampl
asistentka režie: Veronika Vítková
představení v představení: Berta Doubková
výroba: Lucia Račková
vizuál: Lucie Rosická (textilní obraz), Jan Bouček (grafika)
foto: Michal Ureš
hrají: Berta Doubková, Kateřina Neznalová, Ondřej Bauer, Fedir Kis, Daniel Šváb
délka představení: 95 minut
„Spíše se tak nějak plácáte a občas se vám zjeví záblesk skutečného stavu věcí.“
– Ekobytí (Timothy Morton)
Tápání, pocit dezorientace, člověk v moci věcí, hlasy a gesta, jejichž smysl uniká nebo se neustále proměňuje. Inscenace se zabývá odpovědností i zranitelností, (ne)viditelnou přítomností, vzájemnou závislostí, která zpochybňuje naše zažité pojetí individuality.
Nový autorský projekt režiséra Jiřího Adámka Austerlitze nese název Za rohem svět. Stejně jako v předchozí inscenaci (Oči v sloup, 2019) připravuje vlastní scénář, a to v úzké spolupráci s dramaturgyní Zuzanou Šklíbovou a scénografkou Zuzanou Sce
délka představení: 95 minut
„Spíše se tak nějak plácáte a občas se vám zjeví záblesk skutečného stavu věcí.“
– Ekobytí (Timothy Morton)
Tápání, pocit dezorientace, člověk v moci věcí, hlasy a gesta, jejichž smysl uniká nebo se neustále proměňuje. Inscenace se zabývá odpovědností i zranitelností, (ne)viditelnou přítomností, vzájemnou závislostí, která zpochybňuje naše zažité pojetí individuality.
Nový autorský projekt režiséra Jiřího Adámka Austerlitze nese název Za rohem svět. Stejně jako v předchozí inscenaci (Oči v sloup, 2019) připravuje vlastní scénář, a to v úzké spolupráci s dramaturgyní Zuzanou Šklíbovou a scénografkou Zuzanou Scerankovou. Zkoumají téma osobní svobody, pocitu viny, přijetí nemožnosti kontroly nad stavem světa a vlastní budoucností. Jak dnes rozumět světu a své pozici v něm, jak zpracovávat a vztahovat k sobě všechny dnešní krize a reakce na ně? Jak být součástí světa, který hoří, vysychá, taje a zaplavuje?
program ke stažení zde: program Za rohem svět
Inscenace vzniká ve Studiu Hrdinů v koprodukci s Národním divadlem Brno v rámci festivalu Divadelní svět Brno.
Vznik díla byl podpořen Nadací ČLF.
Inscenaci finančně podpořila Městská část Praha 7.
ohlasy a recenze:
Je to inscenace velmi konkrétních činností, mnohdy hračičkářských nebo bezúčelných či vychýlených; je to inscenace mimoběžných dialogů či možná (skoro)autistických monologů, drobných překvapení, malých schválností, a přece ve své banalitě a obyčejnosti sděluje něco obtížně vyslovitelného, v podstatě ovšem civilního a osobního. Když na tuhle hru přistoupíte, možná i sami sebe překvapíte, jak s jevištní akcí vnitřně jdete, jak vám přijde sdělná – právě tím jemným chvěním. Jen se to chce na tu hodinu a půl zpomalit.
Josef Chuchma, Divadelní glosář ČT art,
Inscenace dobře poukazuje na dvojí realitu světa: v jedné je člověk vnímající svět okolo sebe a v té druhé je on sám, tápající a zahleděný do sebe.
Tereza Tichá, Kritické Theatrum, 30. 5. 2025
Inscenaci lze vnímat jako instalaci či obřad, rozjímavě pomalý, ne však nudný, při neznalosti výchozího „komentáře“ bychom si ovšem mohli do možné interpretace dosadit i jiné téma.
Jan Kerbr, Divadelní noviny, roč. 34, květen 2025
A to je ten zázrak jménem divadlo. Že se v tomto roztříštěném světě plném individualit sejde pět talentovaných lidí a pod vedením inspirativního tvůrčího týmu doslova vydupe ze země zdánlivě nonsensovou, ovšem velice zábavnou hříčku, jež ve městě s největším počtem divadel na počet obyvatel v Evropě přiláká plné hlediště diváků, kteří také nevědí, co si počít se světem a vším, co se v něm děje, se všemi těmi zprávami, které se na nás ze všech stran valí.
Kateřina Kykalová, divadelní.net, 27. 5. 2025
Nový titul na repertoáru Studia Hrdinů v režii Jiřího Adámka Austerlitze je až překvapivě divácky vstřícný. Věřím, že i publikum, které by urputně hledalo hluboké významy v každé scénické akci, by nakonec bylo přemoženo prostou (ale ne primitivní) zábavností inscenace. (…) Ale aby to nevypadalo, že Za rohem svět je jenom řachanda nebo herecká exhibice: pod tímhle zábavným obalem se skrývá pozoruhodná konfrontace s vážnějším tématem.
Vojtěch Voska, Blog Nadivadlo, 5. 5. 2025